SMRT LAZARA DUKICE – UDÁLOST, KTERÁ NAVŽDY POŠKODILA SVĚT CROSSFITU

Psal se rok 2007 když na kalifornském ranči Aromas Dave Castro uspořádal první Crossfit Games. Během následujících několika let se stal Crossfit globálním fenoménem. Však v roce 2015 Forbes ocenil hodnotu značky na 4 miliardy amerických dolarů. A crossfitová komunita nadále rostla. Crossfit Inc. evidoval po celém světě přes 13 tisíc klubů (tzv. Affiliates) a o účast na prestižních Crossfit Games (dále jen „Games“) soutěžilo každoročně přes několik tisíc atletů.

Právě Crossfit Games jsou vrcholem každé sezony, jakousi obdobou mistrovství světa. Během 4 dnů absolvuje nejlepších 40 atletů a 40 atletek cca 10 workoutů. Jejich umístění se průběžně sčítá a nejlepší atleti jsou na konci korunováni titulem „Fittest on Earth“ a oceněni odměnou přes 300 tisíc amerických dolarů.

Součástí Games je ještě jeden důležitý aspekt – atleti dopředu nevědí, jaké workouty je čekají. V průběhu let se tak kromě standardních eventů složených z očekávaných kombinací vzpírání, gymnastiky, běhu či veslování jako součást Games objevily i eventy obsahující kombinace vzpírání a plavání v bazénech, terénní běhy, cyklistické závody, veslovací maraton nebo tzv. „double crossovers“ na švihadle. Cíl organizátorů byl jasný – přinášet nové výzvy v těžkých podmínkách pro zajištění co nejzajímavějšího obsahu pro diváky, mnohdy však na úkor samotných atletů. A právě to se stalo v roce 2024 osudným.

Crossfit Games 2024 – den první – „Lake Day“

V roce 2024 se Games po šesti letech svého konání ve Wisconsinu přesunuly do Texasu. Večer 7. srpna se atleti dostavili na briefing k prvnímu workoutu soutěžního dne. Workout s názvem „Lake Day“ měl obsahovat běh na vzdálenost 3,5 míle (5,6 km) a 800 metrů plavání napříč jezerem Marine Creek. Následující den v 6:35 hodin ráno však Dave Castro, CEO, mění pokyny ohledně plavecké části a pohybu v jezeře. To však atlety nijak nepřekvapuje – změny na poslední chvíli jsou běžnou součástí Games.

V 7:00 ráno závod startuje a atleti vybíhají do běžecké části závodu. Přibližně po 21 minutách vbíhá do jezera vedoucí skupina mužů. Součástí vedoucí skupiny je Jelle Hoste, Ricky Garard, Lazar Dukic nebo Jeff Adler. Po přibližně 15 minutách plavání vbíhá v 7:36 hodin do cíle na prvním místě Jelle Hoste. Dvě minuty po něm následují Brent Fikowski a Ricky Garard.

Jenže mezitím se začíná na místě i u obrazovek online streamu šířit rozruch. Zatímco Brent Fikowski a Ricky Garard dobíhají do cíle, Lazar Ðukić, do té doby na druhém místě, ve stejném momentu mizí jen pár metrů před cílem v blízkosti dvou dobrovolníků na paddleboardech pod hladinou. Skupina diváků na místě se snaží zalarmovat organizátory a volá na dobrovolníky. V zoufalosti z nedostatečné reakce se jeden z diváků, bývalý příslušník amerického námořnictva, vrhá do jezera a plave k místu, kde atleta viděli zmizet pod hladinou. Mezitím matka a sestra Justina Medeirose, dvojnásobného vítěze Games, vbíhají do prostoru pro atlety a křičí, že se jeden z atletů topil. Organizátoři se je snaží uklidnit, ale obě odmítají odejít, dokud jim nepotvrdí, že všichni atleti proběhli cílem.

Mezitím se v cíli objevuje Luka Ðukić, bratr Lazara. Překvapen, že v cíli nenachází svého bratra, který je výrazně lepším plavcem a po rozhovoru s výrazně rozrušenou partnerkou a trenérem Lazara, se domáhají organizátorů o ujištění, že jeho bratr doběhl do cíle a je v pořádku. A to se jim dostává. CEO Dave Castro osobně ujišťuje bratra i přítomné, že Lazara našli a všechny čipy prošly cílem. A zatímco Luka Ðukić odchází regenerovat, trenér s partnerkou a dalšími bývalými atlety a trenéry z hlediště, se nadále dožadují jeho nalezení.

Pár minut poté, co cíl protne poslední atletka, vyráží tým organizátorů na vodu. Rodina, další trenéři a bývalí atleti v narůstající zoufalosti vbíhají do jezera a pročesávají okolní břehy v naději, že se Lazar vychýlil z trasy a doplaval na některý z přilehlých břehů. V 8:00 hodin organizátoři volají na tísňovou linku místní policie. V 9:17 jsou do jezera nasazeni potápěči, kteří za necelou hodinu nacházející tělo Lazra Dukiće bez známek života na dně jezera.

Smrt Lazara ÐukiCe a další série lží Crossfit Inc.

Potvrzení smrti Lazara Ðukiće otřáslo celým crossfitovým světem a přirozeně i samotnými atlety. Lazar byl totiž považován za adepta na vítězství celého workoutu – jakožto bývalý hráč vodního póla byl jedním z nejlepších plavců na startovní čáře. Však téměř až do konce plaval ve vedoucí skupině, než cca 70 metrů před cílem zmizel pod hladinou. Jak je možné, že se utopil? Jak je možné, že si toho desítky minut nikdo z organizátorů nevšiml? A jak je možné, že organizátoři opakovaně potvrdili, že ho našli a že jeho čip prošel cílem, když to byla čistá lež?

Několik hodin se čekalo na reakci Crossfit Inc. Po takto tragické události se důvodně očekávalo, že organizace celou věc řádně vyšetří a zbytek Games zruší. Jenže to se nestalo. Téhož dne odpoledne CEO Dave Castro svolává meeting atletů, na kterém sděluje, že Lazar zemřel, že Games pokračují a následující den proběhne smuteční ceremoniál. Místnost ovládne ticho, které prolamuje jen Kara Saunders, Australanka účastnící se Games již po jedenácté – „A to je všechno? Někdo právě umřel a my prostě budeme dál závodit jako by se nic nestalo?“. Jenže Castro ji ujišťuje, že mluvil s rodinou a jejím přáním je, aby Games pokračovaly. Mnoho atletů se tak přes prvotní rozpaky rozhoduje, že je-li to přáním rodiny, budou pokračovat. Část z nich, včetně obou vítězů Games 2023, Laury Horvath a Jeffa Adlera, či slovenské atlety Karin Freyové, přesto z Games odstupují.

Jenže několik týdnů po skončení Games se k celé věci vyjádřil právě Luka Ðukić, bratr zesnulého Lazara. Ve svém vyjádření na instagramu mimo jiné uvedl, že nikdy nebylo přáním rodiny, aby Games pokračovaly a poté, co Castro nezajistil jeho požadavek na soukromí v tak náročné chvíli, již s vedením Crossfit Inc. nekomunikoval. Castro se následně za nepravdivý výrok o přání rodiny omluvil. Omluva však přišla několik týdnů poté, co Games skončily a znaly už své vítěze.

Bezpečnost atletů jako poslední priorita

Úmrtí Lazara Ðukiće opět vyneslo na povrch otázku bezpečnosti atletů, na kterou sami atleti poukazovali poslední roky. Konečně i to bylo jedním z důvodů proč byla v roce 2020 založena asociace atletů PFAA, neboť jejich obavy nebyly ze strany Crossfit Inc. dlouhodobě reflektovány.

Již v prosinci 2023 v souvislosti s oznámením změny lokace Games z Wisconsinu do Texasu se PFAA obrátila na Crossfit Inc. s dotazy ohledně rozložení workoutů a řešení extrémních veder. V srpnu totiž teploty v Texasu dosahují i 40 stupňů a pokud v takových podmínkách mají atleti soutěžit, je třeba tomu přizpůsobit trénink. Crossfit Inc. odmítla zveřejnit jakékoliv detaily, ujistila však PFAA, že bezpečnost atletů je pro ně na prvním místě. V dubnu 2024 se PFAA opět obrací na Crossfit Inc., tentokrát dvoustránkovým dopisem. Žádá upřesnit, jak budou organizátoři připraveni na extrémní vedra a jaký poměr workoutů bude venku a vevnitř. Jenže organizace reaguje tak, že obavy atletů nejsou na místě, protože „oni tomu rozumí lépe než oni“. Za zveřejnění jejich odpovědi pak PFAA otevřeně kritizuje.

Prezident PFAA Brent Fikowski, několikanásobný Games atlet, v srpnu 2024 po smrti Ðukiće uvedl: „Když jsme se za PFAA obraceli na CF s konstruktivní zpětnou vazbou, nebrali nás vážně. Jejich odpovědi byli „nemějte strach, prostě nám věřte. Rozumíme tomu lépe než vy“. Jenže nikdo z nich nedělal Crossfit na nejvyšší úrovni, ani jako atlet, ani jako trenér. A nikoho z atletů nechtějí zapojit do procesu, protože chtějí, aby bylo vše obaleno tajemnem. Když tvrdí „bezpečnost je naše hlavní priorita“, nevěřím tomu už velmi dlouhou dobu.“ 

Toto tvrzení však není jen subjektivním dojmem atletů. Již v roce 2015 jeden z lékařů vyjádřil veřejně svou kritiku na nepřipravenost organizace na extrémní vedro a podmínky. Tehdy lékařský tým ošetřil několik atletů v souvislosti s úpalem, ale i život ohrožující stav rhabdomyalýzy (rozpad svalových buněk a uvolnění škodlivých látek do krve) u 18leté atletky poté, co atleti v extrémním vedru absolvovali jeden z nejtěžších workoutů, tzv. Murph. Ani tehdy se však nejednalo o výjimku.

Jeden z atletů například utrpěl poranění kolene, když byli nuceni soutěžit v maximální váze na zadní dřep v dešti na mokrých vzpěračských platformách. Při regionální soutěži utrpělo 36 atletů natržení prsních svalů a problémy se objevily dříve i při plavání v otevřené vodě – jedna atletka se nakazila bakterií e.Coli a v roce 2017 se málem utopil jeden ze závodníků kategorie Masters, když od dalšího neštěstí ho zachránil jiný atlet. Obavy o život při plavání v otevřené vodě historicky vyjádřil i Matt Fraser, pětinásobný vítěz Games.

Téměř neexistující bezpečnostní opatření

I přes tyto incidenty si však Crossfit Inc. zjevně žádné ponaučení nevzal. Jak se totiž ukázalo, bezpečností opatření v rámci „Lake Day“ byly téměř neexistující:

• Rozhodčí na vodě byli dobrovolníci. Nikdo se jich údajně nezeptal, jestli umějí plavat, či poskytovat první pomoc.

• Nedostatek mediků na vodě. Dle dostupných záběrů se záchranáři nacházeli převážně pouze u vstupu do jezera a u cílové části.

• Absence plováků či píšťalek. Nikdo z dobrovolníků na vodě nebyl vybaven záchrannými plováky ani píšťalkami pro přivolání pomoci.

• Absence barevných plaveckých čepic. Čepice byly sice atletům rozdány, ale bylo jim povoleno si je v průběhu závodu sundat. Vzhledem k tomu, že již v 7 hodin ráno dosahovala teplota 33,8 stupňů, většina atletů nechtěla absolvovat 5,6 km dlouhý běh v plavecké čepici. Během prvních 500 metrů závodu byly téměř všechny čepice odhozeny na zem.

• Plavecké brýle od sponzora. Všichni atleti obdrželi shodné plavecké brýle od sponzora. Dle informací atletů se po prvních pár tempech zcela zamlžily a nebylo téměř vidět. To potvrzuje i skutečnost, že několik atletů se během závodu zcela vychýlilo z osy závodu.

• Delší trasa. Ačkoliv bylo atletům sděleno, že plavecká část je dlouhá 800 metrů, fakticky prý byla o téměř 100 metrů delší. I to mohlo mít vliv na nesprávné rozložení sil.

• Nevhodná volba pořadí disciplín. Není náhoda, že triatlon začíná plavání. Pokud atlety postihne v důsledku vyčerpání slabost či křeč či jiná zdravotní indispozice, při běhu či jízdě na kole si mohou sednout na silnici a závod přerušit. V případě plavání jsou však přímo ohroženi utopením. Zajistit bezpečnost 80 atletů na otevřené vodě vyžaduje dostatečná bezpečností opatření.

Nebezpečnost celého závodu potvrzuje i Elisa Fuliano. V průběhu závodu totiž dostala panický záchvat. Dle její výpovědi bylo horko, byla dezorientovaná, nevěděla kam plave a měla pocit, že se utopí. Zároveň však nevěděla, co se stane, když si řekne o pomoc – zda bude diskvalifikována jen ze samotného závodu, nebo celých Games. Rozhodla se však, že to akceptuje, protože byla v natolik špatném stavu, že se bála, že se utopí. K jejímu překvapení však ve vodě nebyl nikdo, kdo by jí pomohl. Plavala dalších dlouhých 18 minut, než se objevil první medik na paddleboardu.

PFAA a crossfitová komunita s ohledem na tyto okolnosti veřejně volaly po zveřejnění výsledků vyšetřování a odstoupení CEO Davea Castra. Nedostatek bezpečnostních opatření byl totiž zjevný. Jak uvedl např. Chris Hinshaw, trenér pětinásobného šampiona Mattea Frasera či šampiona Jeffa Adlera: „Nepotřebujete žádné vyšetřování, abyste viděli, že Lake Day byl špatně naplánován. Musíte mít více lidí na vodě, více záchranných plováků, atlety nechat plavat jen po jedné straně bojek, musíte zajistit, že mají vlastní brýle a tak. Když si uvědomím, jak vypadají triatlonové akce, kde se plave v otevřené vodě a kterých jsem se zúčastnil, bylo pro mě až šokující, jak neprofesionálně je akce zorganizována.“

V souvislosti s tragickou událostí pak byla zveřejněna ještě další skutečnost. Crossfit Inc. totiž od města Forth Worth jakož i státu Texas obdržel na základě smlouvy částku přes 770 tisíc amerických dolarů na organizaci Games. Tato částka pak měla explicitně pokrýt i náklady na zajištění „záchranářů a zdravotnického personálu, pojištění a výdaje související s bezpečnostními opatřeními pro účastníky, návštěvníky a zaměstnance“ právě v souvislosti s workoutem na jezeře. To se však zjevně nestalo.

Výsledky vyšetřování, které nikdo neviděl

Celý crossfitový svět čekal na výsledky vyšetřování a alespoň částečné objasnění ztráty jednoho z nejlepších světových atletů. Více než 3 měsíce po tragické události Crossfit Inc. na svých stránkách zveřejnil informaci, že výsledky údajného nezávislého vyšetřování byly předány jeho výkonnému výboru, s ohledem na soukromí rodiny a právní předpisy však nebudou zveřejněny. Na základě výsledků vyšetřování se však rozhodli přijmout šest opatření ke zvýšení bezpečnosti atletů do budoucnosti, včetně vzniku nové funkce safeguarda, vytvoření bezpečnostní komise, komise atletů, zvýšení důrazu na komplexitu briefingů a komunikace bezpečnostních protokolů před samotnými eventy, zajištění psychologů v místě Games a pozastavení závodů v otevřené vodě až do odvolání.

Crossfitová komunita jakož i mnoho samotných atletů však reakci Crossfit Inc. považují za nedostatečnou, a to i s ohledem na nulové personální změny ve vedení Crossfit Inc., které byly z mnoha stran požadovány. Z důvodu obav o bezpečnost a nespokojenost se současným vedením se proto rozhodla část atletů bojkotovat další závody pod záštitou organizace. Mezi nimi např. dvojnásobná šampionka Annie Thorisdottir, Pat Vellner s pěti pódiovými umístěními, Brent Fikowski, Chandler Smith nebo Jelle Hoste.

Na nezveřejnění výsledků vyšetřování reagoval i bratr zesnulého, Luka Ðukić. Ve svém příspěvku na instagramu mimo jiné uvedl „až se příště rozhodnete přihlásit na Open nebo zaplatit registrační klubové poplatky, zvažte dobře, zda chcete své peníze, energii a čas věnovat organizaci, která si neváží lidského života.“ A crossfitová komunita tuto výzvu vyslyšela. Letošní Open, předstupeň samotných Games, zaznamenal o 30 % nižší účast atletů a o 12 % pokleslo i množství evidovaných Affiliates.

Odškodnění rodiny a možnosti soudního řízení

V současné době nejsou známy informace o tom, zda v souvislosti s událostí došlo k jakémukoliv mimosoudnímu odškodnění rodiny zesnulého Lazara Ðukiće či zahájení soudního řízení. Dle americké judikatury v obdobných případech (úmrtí při triatlonovém závodě) by však v případném soudním řízení bylo nutné prokázat určitou míru bezohlednosti organizátorů vůči rizikům ohrožujících atlety při samotném závodě. V takovém případě by žaloba mohla být úspěšná, a to i za situace, kdy atleti podepisují tzv. waiver, tedy jakýsi souhlas s přijetím rizik a vzdání se nároků v případě vzniku újmy. S ohledem na okolnosti případu a zjevný nedostatek bezpečnostních opatření se však lze domnívat, že by žaloba mohla být úspěšná. V rámci řízení by pak mohly být odhaleny i výsledky údajného nezávislého vyšetřování.

Zůstává tak otázkou jaké právní kroky rodina Lazara Ðukiće podnikla či teprve podnikne. Je však nesporné, že komunita Crossfitu utrpěla významnou ztrátu a důvěra v nejvyšší světovou organizaci Crossfitu byla na dlouhou dobu narušena.